Doplňky DSC Power

SMS komunikátor

SMS komunikátor GSV7 pro alarm DSC Power

SMS komunikátor GSV7 posílá informace o událostech v EZS (poplach, porucha a podobně) pomocí krátkých textových zpráv a umožňuje dálkové zapnutí a vypnutí EZS.
Modul lze použít pro všechny zabezpečovací systémy DSC Power i pro starší ústředny DSC PC 585 a DSC PC 1565.

Aplikace DSC Power NEO

V ovládací aplikaci ConnectAlarm pro ústředny DSC Power NEO došlo k drobné inovaci: Pokud potřebujete provést odpojení nebo přejmenování některé zóny, v položce Zařízení zmizelo na řádku zóny tlačítko se třemi tečkami, které tuto funkci umožňovalo. Nyní je potřeba prstem posunout řádek se zónou doleva a potom se vpravo objeví tlačítka Odpojení a Přejmenovat.

Základní informace o detektorech

Detektory otevření

Magnetický snímač na dveřích Nejjednodušším detektorem je magnetický kontakt pro kontrolu uzavření dveří nebo oken. Skládá se z permanentního magnetu, zataveného zpravidla do plastového výlisku a nalepeného na dveřích nebo na okně, a z jazýčkového relé v plastovém výlisku, které se umístí na rám okna nebo dveří, případně zavrtaného do rámu dveří nebo okna. Dražší magnetické kontakty využívají polarizace magnetického pole k tomu, aby je nebylo možné zablokovat například přiložením cizího magnetu.

Kontakt na vstupních dveřích je pro elektronický zabezpečovací systém velice důležitý, ačkoliv se to na první pohled nezdá. Když totiž dveře otevřete, začne řídící ústředna DSC Power Neo odpočítávat vstupní čas, během kterého musíte zabezpečovací systém vypnout, a zároveň se tím nastaví zpoždění na detektoru pohybu, který střeží prostory mezi dveřmi a ovládací klávesnicí. Pokud je zjištěn pohyb v tomto prostoru a vstupní dveře nejsou otevřeny, je poplach vyhlášen okamžitě.

Dále se magnetický kontakt na vstupních dveřích využívá při odchodu, kdy máte nastavený nějaký čas, během kterého musíte opustit střežený prostor. Každá bezpečnostní ústředna řady DSC Power Neo může být naprogramována tak, že pokud odejdete ještě před ukončením odchodového zpoždění, uzavření vstupních dveří čas pro odchod zkrátí a zabezpečovací systém se zapne 5 vteřin po uzavření dveří.

Při využívání režimu DOMA (částečné střežení při pobytu osob v objektu, třeba v noci) se podle detektoru na vstupních dveřích ústředna rozhoduje, v jakém režimu bude hlídat.

Detektory pohybu

Detektor pohybu DSC LC-100

Nejpoužívanějšími detektory pohybu jsou pasivní infračervené detektory, označované jako PIR.

Tyto detektory pohybu využívají skutečnosti, že každé těleso s určitou teplotou vyzařuje vlnění v infračerveném pásmu, které odpovídá teplotě tělesa. Snímací prvek zaznamenává změny záření, které na něj dopadá, a elektronika detektoru pak tyto změny vyhodnotí a případně vyvolá poplach.

PIR detektor pohybu by tedy měl být umístěn tak, aby co nejlépe pokrýval chráněnou plochu. Přitom by neměl být zaměřen na skla, okna, zrcadla a další lesklé plochy, které by mohly odrazit sluneční paprsky do detektoru, neměl by být umístěn v místech s proudícím vzduchem, u zdrojů vodních a olejových par a v místech kam dopadá přímé nebo odražené sluneční světlo. Navíc by předpokládaný směr pohybu narušitele neměl směřovat k nebo od detektoru, ale napříč.

Splnit všechny tyto požadavky je často nemožné. Například v kuchyni bude detektor většinou buď u zdroje vodních par (sporák), nebo bude mít v zorném poli okno. Ale vždy je nutné se snažit o to, aby byly instalační podmínky splněny co možná nejlépe.

Ideální je, pokud již při návrhu bezpečnostního systému máte představu, jak bude v místnostech rozmístěn nábytek. Pak se vám nestane, že zrovna tam, kde je na zdi umístěn detektor pohybu, chcete postavit rohovou skříň až ke stropu.

U nejrozšířenějších infrapasivních detektorů pohybu je vždy nutné brát v úvahu, že nevidíte-li vy detektor, nevidí ani detektor vás! Je tedy velice nevhodné před detektor pohybu umístit třeba vázu, sochu, květinu anebo pověsit si na detektor slaměný klobouk jako ozdobu (i to je bohužel skutečný příklad z praxe).

Detektory rozbití skla

Detektor rozbití skla Paradox GlassTrek

I detektory rozbití skla změnily design a způsob práce.
Místo piezosnímačů lepených na okenní tabulky se nyní používají prostorové zvukové detektory, které vyhodnocují signály ze snímacího mikrofonu, posuzují vysokofrekvenční vlny vzniklé rozbitím skla, nízkofrekvenční vlny vzniklé nárazem na sklo a další parametry, podle kterých vyhodnocují, zda vám upadla na zem sklenička, nebo zda opravdu někdo rozbil okenní tabuli a je potřeba vyhlásit poplach.
Pro správnou volbu detektoru destrukce skla je nutné vědět, zda budou na střežených sklech instalovány bezpečností nebo protisluneční fólie.